Pokud bychom se vás zeptali, co vám do zaměstnání přinesla pandemie, jak byste odpověděli? Byla pro vás práce z domova vítanou změnou?
Mnoho zaměstnanců sdílí názor, že byli během pandemie při práci na home office dokonce produktivnější, než kdyby byli na svém původním pracovišti. Tyto závěry potvrzuje také průzkum mezi 14 800 lídry mezinárodních organizací Reset Normal: Workplace Redefined společnosti LHH pod gescí skupiny The Adecco Group.
Jak je to ale možné? Proč dokážeme podávat při práci z domova vyšší výkon, nebo je aktuální boom produktivity pouze "krátká" půjčka s příliš vysokým úrokem.
Vyšší míra svobody vytváří více okamžiků spokojenosti, ale také odpovědnosti
Mnoho lidí vykonává práci z home office již déle než rok a půl. Proto není žádným překvapením, že se některé organizace začaly zabývat myšlenkou skutečné produktivity ve vztahu k místu výkonu zaměstnání. Jsme produktivnější, kreativnější a spolupracujeme více, když pracujeme v kanceláři,kde jsme obklopeni svými kolegy a manažery? Nebo nám práce z domova otevřela brány k nevyužitým možnostem vyšší produktivity, protože jsme flexibilnější a svobodnější při výkonu práce, ve které chybí kancelářský ruch a rozptýlení?
Nový výzkum skupiny Adecco přichází se závěry, že mnoho pracujících lidí je přesvědčeno o tom, že během pandemie byli produktivnější. Dalším neméně podstatným závěrem, který pramení z tohoto výzkumu, je skutečnost, že jsme také šťastnější, máme svobodu a flexibilitu práce, která nezávisí na firemním prostředí.
To bylo zcela jistě klíčovým zjištěním nové celosvětové studie s názvem Návrat do normálu: Definujme si své nové pracoviště, kterou si nechaly vypracovat společnosti LHH a Adecco Group.
Průzkumu se zúčastnilo 14 800 zaměstnanců ve věku od 18 do 60 let z 25 zemí.
Respondenti osloveni v prvním čtvrtletí roku 2021 byli rozděleni do skupin vedoucích pracovníků, manažerů a odborníků mimo manažerské pozice. Všichni měli kancelářskou práci, pracovali alespoň 20 hodin týdně a během pandemie museli tuto práci vykonávat na dálku.
Zaměstnanci potvrzují: „Na home office jsme produktivnější“
Na otázku týkající se jejich výkonnosti v uplynulých 12 měsících uvedlo 82 % respondentů, že se jejich produktivita buď zvýšila (40 %), nebo zůstala stejná (42 %). Tento ukazatel by sám o sobě naznačoval, že přechod na práci na dálku byl úspěšný a nijak nenarušil jejich produktivitu.
Nárůst produktivity byl zvláště výrazný v zemích jako je Austrálie (zlepšení o 61 %), Čína (57 %) a v celé Latinské Americe (44 %). Dokonce i v zemích, které hlásily nižší nárůst produktivity, byl počet lidí, kteří měli pocit, že se jejich produktivita udržela, značný, zejména ve Francii (52 %) a Japonsku (55 %).
Dříve než se začneme radovat nad pozitivními výsledky této studie, pojďme se zamyslet nad tím, jakými způsoby se lidem podařilo zvýšit svou produktivitu a jakou daň to pro nás představuje.
Delší a náročnější pracovní doba
Pokud jde o osobní produktivitu, dlouhodobě jsme žili v mylném domnění. Nebo, jak se vyjádřila Brigid Schulteová, ředitelka laboratoře Better Life Lab v New America, v nedávném článku v New York Times: "Dlouho jsme měli opravdu mylné spojení mezi tím, že dlouhá pracovní doba musí znamenat pečlivou práci a produktivitu, ale nikdy tomu tak nebylo."
Náš průzkum jasně naznačuje, že některé z vnímaných nárůstů produktivity mohou pouze odrážet skutečnost, že mnozí z nás prostě pracují déle.
Celosvětově 63 % všech respondentů sdělilo, že musí pracovat 40 a více hodin týdně. Dokonce 43 % dotázaných uvedlo, že pravděpodobně budou muset i nadále pracovat více než 40 hodin týdně, aby splnili všechny své pracovní úkoly. To je ve srovnání s předchozím rokem o 14 % více lidí, kteří pracují déle než standardních 40 hodin týdně.
Duševní pohoda jako cena za vyšší produktivitu?
Otázka, kterou by si zaměstnavatelé měli položit, zní: „Jaké jsou náklady na všechny tyto hodiny navíc?“ Odborníci na lidský kapitál již dlouho varují před "bodem zlomu", tedy bodem na konci dlouhého pracovního dne, kdy jsou lidé natolik psychicky a fyzicky vyčerpaní, že se stávají méně produktivními, nebo ještě hůře vyhořelými.
Vzhledem k hrozbě COVID-19, ekonomickým a sociálním omezením není možné stanovit jasnou souvislost mezi prací na dálku a celkovou duševní a fyzickou pohodou. Nedá se však přehlédnout, že duševní zdraví trpělo ve stejném období, kdy se počet pracovních hodin zvyšoval. Třetina všech respondentů uvedla, že se jejich duševní pohoda během předchozích 12 měsíců zhoršila.
Při analýze fenoménu práce na dálku za posledních 18 měsíců a při snaze předpovědět jeho dopad na budoucnost hybridní práce je však třeba vzít v úvahu ještě jeden prvek. I přes delší pracovní dobu a její možnou daň, kterou si vybíráme, značná část respondentů průzkumu přivítalo flexibilitu a nezávislost, kterou tento způsob výkonu zaměstnání obnáší.
Delší pracovní doba je přijatelný kompromis za flexibilitu a nezávislost
Z výsledků průzkumu vyplývá, že 80 % respondentů ze všech tří kategorií (vedoucí pracovníci, manažeři v první linii, odborníci mimo manažerské pozice) věří, že větší flexibilita v oblasti místa a času práce bude přínosem jak pro zaměstnance, tak pro jejich zaměstnavatele. Až 71 % respondentů se domnívá, že možnost vykonávat většinu práce na dálku pro ně bude v budoucnu velmi důležité.
Zajímá vás, proč si práce z domova tak moc ceníme? Polovina všech respondentů uvedla, že sedíky tomu mohou lépe starat o své blízké, zlepšuje se jejich work-life balance a zdokonaluje se jejich dovednost naložit se svým časem rozumně.
Ve výsledku 49 % respondentů ze všech zemí uvedlo, že za posledních 12 měsíců byli ve svém pracovním životě spokojenější. Míra spokojenosti se však lišila v závislosti na jejich pracovní pozici; seniorní lídři (64 %) uváděli častěji, že jsou v práci spokojenější, na rozdíl od manažerů (51 %) a „nemanažerů“ (43 %), kteřítakto odpovídali v menší míře.
Přišel čas na změnu ve výpočtu produktivity
Zcela jistě nejsme jediní, komu leží v žaludkuneadekvátnost systému hodnocení produktivity podle odpracovaných hodin. Tento ukazovatel se ukázal jako zvlášť nepřesný u zaměstnanců na home office. Zaměstnanci oceňují, pokud se jejich práce hodnotí podle výkonu nebo výsledku, nikoli podle počtu odpracovaných hodin.
Téměř tři čtvrtiny všech respondentů uvedly, že by měli zaměstnavatelé přehodnotit délku pracovního týdne a počet hodin, které mají zaměstnanci odpracovat. Podobný počet uvedl, že smlouvy se zaměstnanci by se měly více zaměřovat na potřeby dané pozice a méně na počet hodin v zaměstnání.
Nemáme bohužel ještě náležitou odezvu od zaměstnavatelů, kteří by přehodnotili svůj systém hodnocení. Více než polovina (52 %) respondentů uvedla, že se jejich manažeři více starají o odpracované hodiny než o výsledky. Nejvýrazněji se tato obava projevila u nejvyšších lídrů, z nichž se 71 % domnívá, že jsou hodnoceni pouze podle počtu odpracovaných hodin, a nikoli podle výsledků jejich pracovního nasazení.
Pro úplnost nám dovolte zmínit ještě jednu důležitou poznámku: pracovníci v zemích, které mají nejdelší pracovní týden, bývají nejnešťastnější na světě. Výsledky výzkumu skupiny LHH/Adecco podporuje také výzkum nejšťastnějších míst pro práci a život. Země jako Finsko, Austrálie, Dánsko, Norsko a Kanada, které v tomto průzkumu získaly vysoké hodnocení, patří zároveň do skupiny zemí s nejmenším počtem lidí pracujících déle než 40 hodin. Navíc víme, že šťastní zaměstnanci mají ve své práci flow a jsou tak mnohem produktivnější.
Svět se změnil, teď jsme na řadě my
Souhrnně představují tyto výsledky průzkumu pro zaměstnavatele závažnou výzvu. Pandemie a všechny změny našich pracovních návyků, které s ní přišly, způsobují, že je velmi obtížné vrátit se jen tak do již dříve zajetých kolejí. I přesto, že čelili krizi, udrželi si pracující lidé svou výkonnost na vysoké úrovni. Pracovali déle, dosáhli stejné nebo dokonce vyšší produktivity, ale bohužel obětovali přitom i část svého duševního a fyzického pohodlí.
Poté, co však ochutnali flexibilnější a nezávislejší pracovní prostředí, si jasná většina pracujících přeje, aby se práce na dálku stala zlatým standardem. Zaměstnavatelé, kteří mají za cíl získat a udržet si špičkové talenty a zároveň doufají v růst organizační produktivity, budou muset do svých strategií v oblasti lidského kapitálu do budoucna zahrnout také pojmy jako flexibilní práce a nové přístupy k měření produktivity.Nic z toho však nebude mít smysl, pokud spolu s tím nezvýší zájem o duševní a fyzické zdraví o svých talentů.
Zdroje:
Conser, J., 2021. The Productivity Paradox: What Price Are We Paying for Productivity Gains?. [online] Lhh.com. Available at: <https://www.lhh.com/us/en/organizations/our-insights/the-productivity-paradox-what-price-are-we-paying-for-productivity-gains> [Accessed 01 November 2021].
Mullholland, B., 2021.International Relocation: The 11 Happiest Countries to Live and Work. [online] ARC Relocation. Available at: <https://arcrelocation.com/international-relocation-happiest-countries-live-work/> [Accessed 12 November 2021].
Nytimes.com. 2021. Want a Can’t Miss Productivity Tip? Forget About Being Productive.. [online] Available at: <https://www.nytimes.com/2021/09/25/business/increase-productivity-tip.html?smid=em-share> [Accessed 12 November 2021].