Ve svém osobním i pracovním životě se musíme neustále rozhodovat. A to bez ohledu na svou pracovní pozici či vedoucí postavení. Některá rozhodnutí mohou být zdánlivě jednoduchá, jiná těžší. Kdy budeme vstávat? Co si dáme k obědu? Kdy půjdeme spát? Jak rozvrhneme svůj pracovní den? Jaké úkoly upřednostníme a které budeme delegovat dále? Někdy se dokážeme rozhodnout z minuty na minutu, jindy nad rozhodnutím strávíme spoustu času. Jak funguje při rozhodování náš mozek a proč je tak důležitá rychlost našeho rozhodování?
Většina našich rozhodnutí je náhodná
Naše úspěchy a pokroky jsou vlastně jen výsledkem mnoha každodenních rozhodnutí. Ale na základe čeho posoudíme, zdali je naše rozhodnutí to správné? Možná vás nyní překvapíme, ale pravdou je, že většina našich rozhodnutí je náhodná. To znamená, že s určitou pravděpodobností je každá z možností ta správná, ovšem nám je tato pravděpodobnost v momentu rozhodování utajená. Podstatné je, abychom se dokázali přizpůsobit měnící se pravděpodobnosti příznivého výsledku.
Co se odehrává v naší hlavě, když je výsledek rozhodnutí nejistý? Stejně jako analytické tabulky rozebírají poměr nákladů a výnosů ve vaší organizaci, totéž se děje při rozhodování v přední části našeho mozku. Tato oblast přijímá vstupy z analýzy odměn (přínosů), stejně jako z analýzy nákladů (rizika). Na základě těchto „dat“ následně vypočítává jejich rozdíl. Celý proces lze krásně pozorovat s využitím magnetické rezonance (MRI). Tento přístroj dokáže změřit, jak aktivní jsou určité části našeho mozku. Čím vyšší mozková aktivita, tím vyšší pravděpodobnost správného výběru.
Kolik času věnovat správnému rozhodnutí?
Druhou složkou efektivního rozhodování je doba reakce. V dnešním uspěchaném světe hraje čas zásadní roli. I z toho důvodu je nutné, abychom reagovali na změny a dokázali se rychle rozhodovat. Ovšem rčení „ráno je moudřejší večera“ nevzniklo samo o sobě. Čím rychleji budeme reagovat, tím bude pravděpodobnost správného rozhodnutí nižší. Pro příklad si uveďme začínajícího manažera, jehož mozek sbírá data o všech možných alternativách. Pokud budeme vyvíjet tlak na rychlost jeho rozhodnutí, dost pravděpodobně dospěje manažer díky nedostatku relevantních informací k nekompletnímu závěru.
Zní to poměrně jasně, ale ruku na srdce, kdo z nás má čas neustále shromažďovat všechna možná data pro to nejlepší rozhodnutí? Proto se často uspokojíme s méně informovaným rozhodnutím, ale zato v ten správný čas. Vezměme si příklad výběru pití na čerpací stanici. Mohli byste si prostudovat složení všech nápojů a zhodnotit, který je pro vás nejvhodnější. Co myslíte, uděláte to? Dost pravděpodobně se rozhodnete rychle a zvolíte váš nejoblíbenější nebo ten, který uvidíte jako první, abyste se nezdržovali a mohli dál pokračovat ve své cestě.
Jak se rozhodují profesionálové?
Ze zprávy publikované v časopise Frontiers in Human Neuroscience můžeme zjistit, jak tento zásadní kompromis řeší profesionálové. Cílem studie bylo porovnat, jak se rozhodují zkušení manažeři ve srovnání se začínajícími podnikateli. Odborníci provádějící výzkum vycházeli z předpokladu, že manažeři častěji přijímají způsob myšlení založený na využívání osvědčených postupů a specializaci. Naopak začínající podnikatelé jsou mnohdy nuceni vystupovat ze své komfortní zóny, zkoumat nové možnosti a rozhodovat se v oborech, se kterými mají méně zkušeností.
Možná překvapivým zjištěním výzkumné skupiny vedené doktorkou Laureiro-Martínez je závěr, že správnost rozhodnutí byla mezi oběma skupinami jednotná. Hlavní rozdíl spočíval v rychlosti rozhodování. Podnikatelé odpovídali správně a rychleji, čímž se zvýšila efektivita jejich rozhodnutí. Díky časovému náskoku jsou tedy podnikatelé ve výhodě oproti specializovaným manažerům v oblasti získávání nových klientů či správného time managementu.
Rozhodování jako dovednost, které se lze naučit
Rozhodování je nedílnou součástí každého pracovního dne a pouze rychlá a správná rozhodnutí nám pomohou pracovat produktivněji a efektivněji. Proto je klíčové, aby se také zkušení a specializovaní manažeři dokázali rychle a efektivně rozhodovat. Studie přináší důležitou informaci, že naše schopnost rozhodovat se je jen z minimální části vrozená. Záleží proto čistě na nás, jaký přístup k dané problematice zaujmeme. Efektivní rozhodování je o cviku – čím častěji jej musíme využívat, tím líp nám půjde.
Dobrá zpráva je, že flexibilní rozhodování je přenosná dovednost. Když se naučíte myslet a rozhodovat flexibilně v jednom oboru vašeho života, o to lépe vám to půjde, když už budou následky a rizika závažnější. Pro zaměstnavatele přinášíme cennou radu závěrem: nehleďte jen na zkušenosti svých kandidátů v daném oboru. Hledejte ve svých zaměstnancích vlohy pro efektivní rozhodování, které budou pro váš tým cennější, než odborné zkušenosti získané denní prací.
Zdroje
Basten, U., Biele, G., Heekeren, H. and Fiebach, C., 2010. How the brain integrates costs and benefits during decision making. Proceedings of the National Academy of Sciences, 107(50), pp.21767-21772.
Laureiro-Martínez, D., Canessa, N., Brusoni, S., Zollo, M., Hare, T., Alemanno, F. and Cappa, S., 2014. Frontopolar cortex and decision-making efficiency: comparing brain activity of experts with different professional background during an exploration-exploitation task. Frontiers in Human Neuroscience, 7.