Jak se učíme novým dovednostem a proč je to zapotřebí?
Podívejme se, jakým způsobem se personalisté a vedoucí pracovníci osmi globálních společností zajímají o neurovědu a proč považují za důležité dozvědět se více o lidském mozku.
Neurověda je relativně nový obor biologického výzkumu. Jen za posledních 50 let jsme se o lidském mozku dozvěděli více než kdykoli předtím. V posledních 10 letech si neurověda také získala pozornost populárních médií a v titulcích novin se často objevují převratné objevy v oblasti neurovědy.
S těsným předstihem před boomem neurověd, který jsme zažili v posledních několika letech, vypracovala CIPD zprávu, která se zabývala současným stavem a možnostmi využití poznatků neurověd na rozvoj a akceleraci svých týmů. Zaměřila se na osm globálních korporací a jejich zaměstnance a provedla průzkum mezi HR a lídri těchto skupin a jejich názory, znalostmi a vzužitými postupy které čerpají inspiraci z oblasti neurovědy.
Nejprve prozkoumejme hodnotu znalostí neurovědy v organizacích.
"Myslím, že základní znalosti [neurovědy] bude potřebovat každý. Bude to téměř jako abeceda pro rozvoj a akceleraci." Catherine Cuffleyová.
Z Catherininých slov je zřejmé, že neurověda bude mít v budoucích letech pro proces rozvoj a akceleraci (aneb L&D proces) zásadní význam. Vždyť právě neurověda je základ učení, budování osobnosti a zručnosti. Dokáže vysvětlit, co to vlastně znamená na biologické úrovni, a díky těmto základním poznatkům můžeme vymýšlet způsoby, jak to dělat lépe.
Z rozhovorů CIPD vyplynula tři hlavní témata:
"Většina LD je nadšena neurovědou, protože jim zdůvodňuje to, co už víme nebo děláme." Jacqui Greyová
Neurověda podkládá naše osvědčené postupy.
Pomocí poznatků z oboru neurovědy dokážeme zvýšit naše sebevědomí a důvěru v zaužívaných praktikách a procesech. Anebo naopak jisté organizace dokáže inspirovat k zamyšlení se nad svými praktikami, a zvážit jestli by se nedali zaktualizovat. Jako příklad ráda uvádím spojitost mezi pracovní přestávkou a produktivitou – všichni víme že by nám prospěla, no vyhýbáme se jí do té doby dokud nám to někdo nepodloží daty.
Což mě vede k dalšímu bodu:
Neurověda, která je hluboce zakořeněna v psychologii, emocích a pocitech, může podpořit reflexi.
"Cítím se teď jistější, když mohu zkoumat věci na hlubší úrovni. Podporovat lidi, aby skutečně cítili, co cítí, stejně jako to, co si myslí, protože chápu, jaký vliv mají pocity na fungování našeho mozku. Susan Grandfiel
Tahle zpověď od Susan je skutečně obdivuhodná. Každý z nás by chtěl ve svém zaměstnání více pochopení, a pomocí znalostí z neurovedy dokážeme porozumět sobě, svým kolegům a relevantně reagovat na změny a pocity které v nás vzbuzují.
Pomocí neurovědy dokážeme fungovat bez kulturních překážek
"Jsme velmi multikulturní podnik s mnoha různými značkami s odlišnou historií a kulturou. Ve skupině Volvo máme švédskou kulturu, která je velmi vstřícná a spolupracující, ale máme také francouzskou kulturu a snažit se pochopit obě kultury a jejich vzájemné působení je docela složité. Podívat se na ně z úrovně mozku je vlastně docela užitečné, pokud jde o otázku: "Proč máme v těchto organizacích takové vzorce chování a jak je spojit?"," říká Karen Bailey z automobilové společnosti Volvo.
Zde vidíme, že neurověda pomáhá odbourávat kulturní bariéry, což je v dnešní době důležitější než kdykoli předtím. Když si uvědomíme, že všechny lidské mozky fungují v podstatě na stejných základních principech, ztrácí se při komunikaci s lidmi rozdíly, které jsme společnosti kulturně vštípili.
Comentarios